Opět v Číně - II.část

Pokud si myslíte, že vám hned na začátku prozradím, co je to za ovoce z předchozího dne, tak se pletete. Musíte si počkat na konec dnešního příběhu, pokud se k tomu vůbec dostanu. Možná vám přidám další hádanku, a vyřešení obou si nechám na zítra. Ale jak jsem prožil dnešek ..

Ke snídani jsem se neupejpal a testoval jsem vše neznámé, co místní "švédské stoly" nabízely. Fotka ilustruje první chod na kterém jsou sladké knedlíky, divná brambora, ovčí sýr naložený v zajímavé omáčce a zelenina. Druhý chod byla nějaká slanina a polévka. Zelený čaj byl silný skoro jak káva, takže mi pěkně rozbušil srdce. A cítil jsem ho celý den.

Celý den byl ve znamení oprav. Už bych řekl, že by mi mohli platit, když jim tu opravuji jejich stroje. Nebo by mi je mohli posílat do Pardubic, protože tu hromadu, co tu každý ze čtyřech servisních techniků měl u stolu, jim nezávidím. Jestliže vyrábějí zhruba 30 000 mašinek ročně, pak se není čemu divit. Nejprve jsme si opakovali, jak se opravuje a servisuje úhlové měření, a během dopoledne jsem stihnul opravit tři mašinky. Dokonce jsem po jejich kontrole dostal pochvalu. Ale to už zadrnčel poplach a všem upadly šroubováky a mazali na oběd.

Ve frontě mě všichni prohlíželi jako nějakého exota, děvčata se chichotaly a chlapci si říkali nějaké vtípky a smáli se pod fousy. Na podnos jsem si nechal kydnout všechny bašty, které nabízeli, což přišlo všem v kuchyni hodně směšné. Záhy jsem poznal proč. Jedno jídlo bylo sladké a druhé více než ostré. Ale hrdě jsem to snědl. Jen mandarinka byla plesnivá a shnilá, tak jsem se snažil jí propašovat do kotle, kam se vyhazovalo jídlo. Ale Wilson si toho všimnul a vyměnil mi jí u okénka, kde se opět něčemu strašně smáli. No nic, snad budu mít příště větší štěstí při výběru.

No a odpoledne jsme se vrátili ke včerejší opravě dálkoměru. Bylo to dost náročné, protože počet kontrolovaných míst je hodně (nebudu prozrazovat kolik, kvůli konkurenci) a na vše musí stačit osciloskop. Takže si pamatovat nastavení osciloskopu, a co je dobře a co špatně. Pokud je něco špatně, jak to opravit, a k jakému bodu se opět vrátit. Nicméně jsem opravil jeden porouchaný přístroj, takže za odpoledne jsem měl také vyděláno. I když hoši od sousedních stolů jich udělali každý více než pět. No asi bych v Číně zemřel hlady, kdybych si tu měl prací vydělat na jídlo. Naštěstí nemusím a mohu jim jen nabízet mé služby s úsměvem.

A už je tu 18 hodina a opět zazněl známý tón. Všem upadlo nářadí od ruky a nakopli kolo (jak říkají motorku pro chudé) a jeli domů. Já na hotel, kde jsem stihnul zavolat do Čech a už jsem musel na večeři. Dlouhá večeře se nesla ve znamení lekce z čínštiny. To bych neřekl, že se dozvím tolik zajímavostí. Z obrázku vidíte popsaný papír vším co již v pohodě zvládám (možná ne). Hned při placení jsem vyzkoušel moje znalosti se servírkou, která se dost chechtala, ale rozuměla a počty jsem také zvládnul. Abych předal i trochu vám, tak například počítají po desetitisících tedy důležité jsou pro ně čtyři nuly a ne jako u nás tři. Tedy 10 000, 100 000 000 atd. No a bych se rozloučil v restauraci stylově tedy "zai jian" (čti - czai džen) - nashledanou.

Aby jste před dalším kvizem měli jasno, prozradím že včerejší divné ovoce bylo pojmenováno jako "ZhiJing-pears" tedy ZhiJing hrušky. Zatím je mi po nich fajn, takže se loučím dalším překvapením. Jestlipak poznáte mořského živočicha z mojí večeře? "min tian jian!" (Uvidíme se zítra)

POKRAČOVÁNÍ